Špárk 3/2003
Jak bys popsal sám sebe ?
Nepříliš uspořádaný, ušmudlaný ,... hudební fanatik. Hudbu poslouchám hrozně moc, rodinný typ - miluji svou rodinu.
Pověz mi něco o svém dětství a vztazích s rodiči. Jak se vlastně stavěli ke tvému rozhodnutí stát se muzikantem ?
Můj otec zemřel, když mi bylo devět. Tehdy jsem se ještě nevěnoval hudbě, takže neměl možnost vidět mě hrát. Moje matka mě vždycky velice podporovala v mé práci a ohledně mé hudby. Je na mě moc pyšná a věří v to co dělám. Ze svého dětství si vzpomínám převážně na kopanou, na to jak moc jsme jí hráli v ulicích a chodili se dívat na zápasy. Byl jsem náruživým fotbalovým fanouškem. Jedině o tohle jsem se staral. Ráno jsem šel do školy a jakmile jsem se vrátil domů, útíkal jsem hned ven hrát s přáteli. Byl to jiný život, než je ten dnešní. Tehdy nebyly žádné videohry. Převážně jsme si hráli venku a v naprosté většině jsme hráli kopanou. Bylo to opravdu skvělé.
Jakým si byl žákem ?
Byl jsem dobrým žákem do doby, než mi zemřel otec. Pak jsem nějak ztratil zájem o školu, ale vždy jsem miloval historii. To byl můj nejoblíbenější předmět ve škole. V historii jsem vždy vynikal. Za to opravdu špatný jsem byl v matematice. Neměl jsem rád matematiku a dostával jsem z ní špatné známky. Nesnášel jsem ty komplikované formule a čísla. Historii jsem však miloval a miluji ji dodnes.
Čím ses jako dítě toužil stát ?
Fotbalistou. To bylo to hlavní co jsem si přál do doby, než se ve mě něco změnilo a já se rozhodl, že se stanu muzikantem. Do té chvíle jsem si přál stát se fotbalistou. Fotbal jsem opravdu miloval. Nějakou dobu jsem si taky přál být animátorem a dělat japonské animace, animované filmy. Nevím, jestli jsou i zde stejně populární.
Měl jsi, nebo máš nějaké idoly z muzikantských řad ?
Jako dítě ne. Pozdějí byli moji první oblíbenou kapelou Queen. Ti změnili mé vědomí natolik, že jsem se rozhodl jednoho dne stát se sám muzikantem. Stále mám rád Queen, je to znamenitá kapela. Dnes již poslouchám všechno od reggae až po metal. Od hardcoru až po Paula Simona, či Death Can Dance, ale nepovažuji je za svoje idoly - jednodušše miluji hudbu.
První koncert, ketý si kdy navštívil ?
Když nepočítám brazilské koncerty, tím prvním byl koncert Queen.
Jakou hudbu hráli brazilské skupiny, na jejichž koncerty ses předtím chodil dívat ?Všechno. Brazílie je velice muzikální země. Byli jsme nadšení, když jsme šli o víkendu na náměstí podívat se na koncerty, které probíhali po celý den. Bylo tam všechno od samby, až po brazilský pop a nějaký ten rock. Už si vlastně ani nevzpomínám, který byl ten doopravdy prní koncert. V Brazílii se skutečně koná hrozně moc koncertů. Všude v ulicích je slyšet hudba.
Které album sis koupil jako první ?
Live Killers. Tedy opět od Queen.
Jak vypadá tvůj normální pracovní den, když nahráváš, když jsi na turné ... ?
Když nahráváme, pracujeme většinou přes den. Nerad pracuji v noci. Takže bývám ve studiu od rána asi do pěti odpoledne. Pak jedu domů, abych mohl trávit co nejvíce času s rodinou, s dětmi. Když jsme na turné, je to různé. Někdy máme s sebou všechny děti, jindy to nejde, protože jsou ve škole. Pokaždé však se mnou jede manželka. Jsme vždy spolu v jednou pokoji ,... pracujeme spolu a to je skvělé. Ona dělá administrativní a manažerskou práci. Já skládám písně, nebo jen poslouchám hudbu, poskytuji rozhovory, pak jdu ven (a manželka asi dál makčí, pozn. autora). Moc se nezúčastňuji zvukových zkoušek. Vlastně ani moc nechodím do haly, nebo arény, kde máme hrát a nechodím se dívat do zákulisí. Nevěděl jsem to, ale říkali mi, že jsem jako James Brown. Pak jsem si uvědomil, že skutečně chodím stejně jako on z tourbusu přímo na jeviště a z jeviště opět rovnou do tourbusu. Někdo si toho všimnul a řekl mi: "Jsi stejný jako James Brown ! ! !" On se prý také nerad zdržuje v zákulisí.
Jakým způsobem trávíš volný čas ?
Rád se procházím s maželkou. Dnes jsme se spolu byli podívat na historickou část města. Je nádherná. Já to tady miluji. Je to velice krásné místo. Rád si prohlídnu kostely a pak si dám pivo (hmm, pozn. autora). Takže můj den je vlastně rozdělen na návštěvy pamětihodných míst a poskytování rozhovorů.
Zmínil ses o kostelech; určitě musíš v něco věřit. Můžeš mi říct, v čem spočívá tvá víra ?
Ano, věřím v Boha. Tak jako většina z nás, ale nemohu říct, že jsem vyloženě katolík. Věřím ve svaté, mým svatým je sv. Michael a já si ho vážím a mám ho rád. Přečetl jsem si něco málo o různých náboženstvích. Možná to souvisí s tím, že se zajímám o historii, včetně historie náboženství. Zajímám se o různé religie. Nemohu říct, že nějak přehnaně. Něco vím o hinduismu, o pravoslaví. Moje manželka je pokřtěná v ruské pravoslavné církvi. Takže vedle katolicismu mám rád také pravoslaví. Myslím si, že obě tato náboženství jsou fascinující, takže jsem si toho nejvíce vzal právě z nich.
Myslíš si, že to nějakým způsobem ovlivňuje tvou hudbu ?
Ano. Domnívám se, že jí ovlivňuje, ale nedokážu říct přesně odkud to přichází. Má alba jsou však zasvěcena Bohu. První album, které jsem mu zasvětil bylo "Roots" od Sepultury. Všechna tři alba Soulfly jsou zasvěcena Bohu. Je to napsané i na zadní straně jejich obalu ve dvou jazycích - v angličtině a v portugalštině: "Dedicado á Deus"
Nejhorší okamžik tvého života ,... ?
Smrt mého otce a smrt Dainya, mého nevlastního syna. To byly ty nejhorší okamžiky.
Naopak ty nejšťastnější ?
Když jsem se oženil a když se mi narodili děti. Chvíle, kdy jsme s rodinou. Ty střežím jako poklad ve svém srdci. Vedle toho se cítím šťastný pokaždé, když hraji. Má rodina a má hudba jsou dvě věci, které mě činí opravdu šťastným.
Chodíš rád do kina ? Jakým filmům dáváš přednost ?
Chodím opravdu rád do kina. Často tam beru své děti - tedy pokaždé, když mám možnost. Naposledy jsme se spolu byli podívat na Pána Prstenů a líbilo se nám to. Vlastně takové filmy moc rád nemám, ale tenhle byl opravdu dobrý. Romantická dramata se mi také nelíbí. Mám rád filmy jako je Gladiátor, věci toho typu jsou vždy dobré. Mám moc rád stupidní komedie, které mě šíleně rozesmějí, já se moc rád směji.
To je zvláštní - při poslechu tvé hudby člověka ani nenapadne, že si tak veselá bytost a že se rád zasměješ. Tvá hudba zní zpravidla dost naštvaně a agresivně a rozhodně se nedá říct, že by byla ovlivněna pozitivními emocemi.
No, já si ani nedovedu představit, že bych psal veselé písničky.
Stává se vůbec někdy, že tě nějaký film ovlivní při skládání hudby ?
Ano, někdy se stává, že mě nějakým způsobem ovlivní dramatický syžet některých filmů. Už se mi stalo, že některý film ovlivnil ideje, které jsem v sobě měl ohledně určitě skladby, nebo dokonce některý můj koncert jako například film "I Played In The Fields Of The Lord" (Hrál jsem si na polích boha), který mě insipiroval k tomu, abych přemýšlel o vzniku alba "Roots". Z toho pocházela idea jít do džungle a nahrát něco s tím kmenem. Někdy filmy skutečně mohou mít jistý vliv. Někdy jsou v nich zajímavé vize. I proto mám rád filmy. Je to dobrý způsob jak trávit volný čas.
Když už ses zmínil o "Roots" a o džungli, můžeš mi přiblížit více svůj vztah k přírodě ? Předpokládám, že trávíš rád čas v přírodě.
Ano. Skutečně tomu tak je. Žiji v poušti velmi blízko přírodě. Mám rád přírodu. Zadní dvůr mého domu je plný zeleně, všude jsou stromy a tráva (haha pozn. autora). Rád se tam procházím. Když doma poskytuji rozhovory, vždy sedím venku na zahradě. Nyní dokonce nahrávám venku. Udělal jsem si venku studio, abych kolem sebe neměl žádné zdi. V "Roots" se ten vztah k přírodě skutečně také odráží.
Jaký je tvůj vztah k ženám ?
Miluji svou ženu. Je mi nejlepším přítelem. To je podle mne ten nejlepší vztah, jaký můžeš v životě s kým mít. Je hezké mít alespoň takového kamaráda. Pochopitelně, že je ještě lepší když je takových přátel víc - pokud je to možné, ale při nejmenším by měl každý mít alespoň jednoho takového přítele. je nádherné, když najdeš někoho, kdo z tebe udělá lepšího člověka, kdo ti pomáhá zvládat všechno lépe, dělat lépe svojí práci. Jsem velmi šťasten, že jsem takového člověka našel. Nemohu mluvit za ostatní, ale pro mně to tak je. Máme skvělý vztah. Pracujeme neustále spolu. Je to opravdu nádherné.
Domníváš se, že právě o tom má být manželství ? Co si vůbec o manželství myslíš ?
Já nevím. Nemohu říct, co znamená pro jiné, ale pro mne je to skutečně o tom, najít nejlepšího přítele s kterým se pak dělíte o všechno dobré a zlé. Pro mne je důležité, abych měl možnost se s někým o všechno podělit. Manželství je tedy pro mne právě o tom.
Na začátku jsme se bavili o tvém vzathu k fotbalu. Hraješ ho stále rád ? Věnuješ se nějakému sportu ? Co ty a sport ?
Už se tomu něvenuji tak jako dřív. Nijak vážně nesportuji, hraji s dětmi fotbal, košíkovou. Se svým synem hraji dokonce hokej na trávě. Nevím, jestli si to umíš představit. Hrajeme spolu také košíkovou. Máme na dvoře basketbalový koš. Také si myslím, že je hezké, když se muzikanti schází se sportovci, když spolu vycházejí. Máme někeré přátelé z řad profesionálních sportovců. Jsou to basketbalisti a fotbalisti, kteří se také chodí dívat na má vystoupení. Mám s nimi opravdu hezké vztahy. Já zas dávám najevo svůj vztah k fotbalu tím, že nosím na koncerty trička s dresy fotbalových týmů. Seženu si je kamkoli jedu. Proto vlastním i takové české tričko.
Co si myslíš o politice ? Jaká je tvoje politická orientace ?
Nemám žádnou. A politiky nesnáším. I když si lidé při poslechu některých našich skladeb asi myslí, že jsme politicky angažovaní. To spíš éra v Sepultuře byla více politizována. Nemohu utéct od toho všeho, co se děje, ale psát vyložené politickou hudbu, mi připadá primitivní. Nesnáším všechny ty politické kazatele. Politikové umějí mluvit. Jsou skutečně dobří v hraní se slovy. Mají dobře nacvičené, jak oblafnout lidi.
Jaký je tvůj názor konkrétně na současnou politickou situaci ve světě - na teroristické útoky a na odvetné teroristické akce ?
Myslím, že jsem své stanovisko jasně definoval ve dvou skladbách z alba "3", já sám se stavím proti válce. Na straně druhé se tu jedná o válku proti terorismu, který je pro mě nepřístupný. Nevěřím, že za teroristickými akty a zabitím tolika nevinných lidí mohou stát nějaké srozumitelné motivy. Ať už jsou motivy jakékoli, nemohu je akceptovat. Na albu "3" se stavím jak proti terorismu, tak i proti válce proti němu. Je to zvláštní situace, mohu jen doufat, my všichni můžeme jen doufat, že se tohle nějak dá zastavit diplomatickou cestou. Bez války, pokud by to šlo. Nevěřím, že tohle lze vyřešit silou, aniž by to vyvolalo odvetný úder. Když se podvíváme do minulosti, vždy tomu tak bylo. Dnes je svět v mnohem větším ohrožení, protože státy vlastní chemické a nukleární zbraně. Je to velice nejistá situace. Na druhé straně si však myslím, že je důležité, aby se lidé snažili měnit svůj životní styl, aby si uchovávali své zvyky, aby i nadále chodili na koncerty, do kina apod. Abyse snažili žít pokud možno normálně, protože si myslím, že teroristé chtějí docílit právě toho, aby strachem, který vyvolávají, změnili náš životní styl. Kdyby se jim to podařilo, bylo by to jejich vítězství. Já a moje žena se snažím tomu nepodlehnout, proto jsme se rozhodli vyrazit na turné i když měla většina kapely obavy kvůli hrozící válce. Podobně to bylo i v roce 1991, když jsem byl na turné se Sepulturou. Takže se snažím alespoň do té míry, pokud je to možné, nedovolit, aby se můj způsob života změnil.
Mluvil si o zachování stylu života, co si myslíš o hektickém způsobu života moderní společnosti ? Jak ho sám zvládáš ? Nemyslíš si, že dnešní doba nenechává lidem moc času na přemýšlení a že oni pak zapomínají na skutečně hodnotné věci, že v každodenním shonu prochází většina z nás tímto životem jaksi bez duše ?
Já nevím. Každý má svůj život a dělá s ním, co uzná za vhodné. Je to osobní záležitost každého z nás. Má základní životní filosofie spočívá v tom, naučit se co nejvíce a nežít tak, jako kdybys tu měl být celou věčnost, ale tak, jako kdybys měl zemřít už zítra. Myslím si, že takhle to je nejlepší.
Je to tvoje životní motto ?
Není to mé motto. Ale něco, v co věřím. Proto se stále snažím učit, dozvědět se toho co nejvíce o světě, proto se starám i o to, co se děje ve světě a o to, co provádějí politici. Navíc představa, že můžeš zemřít už zítra, ti nedovolí, abys čekal na to, abyse něco přihodilo. Nemám to rád. Nemohu sedět a čekat, protože vím, že mi z nebe nic nespadne, musíš si za tím, čeho chceš dosáhnout jít sám, pracovat na tom, aby se to uskutečnilo, bojovat za to, jinak si ani nedokážu představit žít.
Máš vůbec nějaké motto ?
Ne. V životě se řídím převážně tužbami své duše, která stále něco hledá a proti něčemu bojuje. Raději bych zemřel důstojně, než abych se po zbytek života plazil. To jsou věci, v které věřím. Mnoho lidí již vyslalo velmi zajímavé sentence, ale nemyslím si, že bych některou z nich mohl použít svoje životní motto. Je dost těžké, řídit se nějakým životním mottem.
Snažíš se skrze svou hudbu ovlivnit lidi, předat jim poselství ?
Myslím si, že je skvělé, že hudba může ovlivňovat lidi, ale připadá mi nepřirozené, skládat hudbu s takovým úmyslem. Pochopitelně existují skupiny, které mě ovlivňují, když je poslouchám. Nacházím na jejich deskách zajímavé ideje. Některé kapely mají opravdu skvělé texty. V naší hudbě hrají texty také důležitou roli. Snažíme se je psát tak, aby působili přesvědčivě a zároveň přirozeně.
Je pro tebe důležitější, aby hudba obohacovala spíš tebe, aby dávala něco tobě, nebo tvým posluchačům ? Nebo je pro tebe obojí stejně důležité ?
Ovšemže je obojí stejně důležité. Je skvělé, když tyto dvě věci jsou ruku v ruce.
Vypadá to, že se z Maxe stal docela starostlivej rodinnej chlapík. Muzika Soulfly tomu sice moc neodpovídá, ale je to tak. Doufám, že se vám tenhle rozhovor líbil. Pro úplnost, rozhovor napsala Zlatina Jeřábková ze Sparku, takže případný připomínky směrujte na ni.